Část první..
Tak jsme se s kamarádkou Lucií rozhodly, že se s vámi podělíme o zážitky z našeho absolvování sešlosti filmových nadšenců, kteří zrovna neholdují jenom filmům z mainstreamu. Doufám, že vás nalákáme, a když ne, tak aspoň pobavíme, hezké čtení a prohlížení fotek, vaše V+L
I když tenhle filmový maraton začal již v pátek 24. 7. 2009, my jsme se s Lucií rozhodly vyrazit až v sobotu. To, že Lucka ze zásady stíhá všechny autobusy či jiné dopravní prostředky za půl minuty dvanáct, je již daná věc. Tentokrát jsem však měla rozcvičku já, výjimečně. S jazykem na vestě a to doslova, jsem vběhla do vyhřátého přibližovadla a vyjeli jsme směr - Uherské Hradiště.
Na místě se ujala role GPSky Lucka, protože já jsem se nikam dál než na to nádraží nikdy nedostala a šly jsme si vyzvednout akreditace. Čím jsme byly blíž hlavnímu stanu, čili kinu Hvězda, frekvence „označkovaných“ lidí se zvyšovala. Lucčina slova: „Jdi první, Ty budeš mluvit.“ byla jasná, tak jsem šla. Mé podezření, že novináři se akreditují jinde, se potvrdilo, tak jsme se přesunuly na Sportovní halu, kde byla cedule jak vrata, ale my jsme ji stejně neviděly. Znuděná slečna ve vchodu na nás po dotazu, kdeže je to press centrum, koukala jak na blby, ukázala na ceduli a věnovala se dál čumění do blba. Tak jsme se akreditovaly, poslechly si, že katalog nám prostě nedají, že letos stojí stovku, načež jsme pokrčily rameny a šly si udělat přehled o našem působení. U kelímku točené kofoly za 25,- jsme dolaďovaly program a já jsem zahlédla svého oblíbeného novináře Jardu Sedláčka z bývalé redakce Cinemy. Jak jsem později zjistila, celá bývalá redakce v čele s Ivou Hejlíčkovou připravuje na každý den Filmové listy zakončené komiksem vždy vtipného Ondřeje Vosmíka. Zato má u mě festival jedno veliké plus.
Na to, že bylo k pátku zaakreditováno přes 4000 lidí, bylo okolo docela málo lidu. Stejně jsme si řekly, že bude lepší vyrazit na promítání dřív. Prvním vybraným kouskem byl Batman z roku 1966 v sekci Zamrzlý obraz. Celovečerák natočený podle velmi populárního seriálu, může někomu připadat pitomý, můžete diskutovat, jestli to byl záměr nebo ne, ale dílko balancující na pomezí parodie, kýče a totální blbosti, okouzlí a pobaví. Všechno co k Batmanovi patří, je tu dohnáno do extrému. Batodpuzovač žraloků je jen začátek.
Před začátkem nás do obrazu uvedl milý pán, který byl nevtíravě vtipný a velmi znalý. Otravné byly nekonečné reklamy sponzorů, které jsou bohudík nebo bohužel jen u filmů promítaných z dvd. Organizace při vstupu je stále chaotická, funguje na tradičním „Kdo dřív přijde, ten dřív mele“ pak na vás vyzkouší ještě dvě festivalové hry. První je „Hra na střed“ tzn., že se musíte srazit k sobě, takže super místa těžce ulovená jsou v čoudu a pak následuje druhá „Najdi si nového kamaráda.“ Kdo má vedle sebe místo, zvedne ruku a hlídači od vstupu vám někoho dohodí, super ne?
Druhým úlovkem sobotního dne byla Barbarella. Kultovní sci-fi o vesmírné sexy astronautce, s obrovskou spotřebou oděvů, v hl. roli s Jane Fondovou v režii Rogera Vadima. Vtipnosti neubraly ani slovenské titulky. Batmyšlení vzalo za své, teď bylo nařadě sexuální chvění
. Mínění celého sálu: „Je to kurva.“
Z kosmu jsme se vrátily na Planetu Zemi a valily na nejžádanější film festivalu. První a myslím, že poslední pornofilm promítaný v kinech, Hluboké hrdlo. Příběh slečny Lindy, které Bůh nadělil klitoris jako každé ženě, jen u téhle asi ztratil orientaci a nainstaloval jí ho do krku. Lákavé...Řada až ke vstupu do kina, my někde v půli a když už jsme otírali své zvědavé krčky o dveře, tak nám je zabouchli před nosem. PLNO! Tak tohle nevyšlo, škoda.
Než se ostatní stačili rozkoukat, my už jsme obíhaly roh budovy a usedaly na trávu před projekcí letního kina. Persepolis je taky fajn. Animovaný příběh Marjane Satrapiové, natočený podle knihy o jejím dětství a dospívání poznamenaném osudem její rodné země – Iránem. Film lahodící oku i duši.
Už mírně promrzlé jsme po skončení šly čekat na pána, který nás měl odvést na svou chatu, abychom tam s Luckou přespaly. Dočkaly jsme se... to be continued.
