Prosím zkontrolujte si, jakou oblast máte vybranou vpravo nahoře na stránce.
Nebo jednoduše nemáme v databázi žádnou další akci. Víte o nějaké? Řekněte nám o ní ve formuláři zde!
PETR JÁKL MÁLEM SKONČIL NA VOZÍČKU
Producent, režisér, herec a bývalý judista Petr Jákl dobře ví, jak chutná pád
i druhá šance. Sen o kariéře judisty se mu rozpadl v pouhých 27 letech, ale nevzdal se a začal znovu od nuly.
Díky své síle odrazit se ode dna je dnes tam, kde je, a vděčí za to motivaci, bez které podle jeho slov dělá člověk věci jen napůl. V kinech je právě film Neporazitelní a Jákl je jedním z jeho producentů. V příběhu o druhých šancích našel kus sebe samotného.
O tom, proč je mu film tak blízký, mluví Jákl otevřeně. Jeho vlastní životní zlom totiž nese podobnou energii jako osudy filmových hrdinů, pád, bolest, ale i rozhodnutí začít znovu a jinak. Jak sám říká: „Film je o druhých šancích, a i proto mě ten příběh tak oslovil. I já jsem dostal svou druhou šanci, a tou je film. Můj první život byl o sportu. Dělal jsem profesionálně judo a těsně před olympiádou v Sydney jsem si poranil páteř tak, že mi řekli, že musím okamžitě přestat, jinak skončím na vozíčku. Za každou cenu jsem ale chtěl na olympiádu, ale ani jsem na ni ještě nebyl nominovaný.“
Petr Jákl vzpomíná, že právě tehdy přišlo jedno z nejdůležitějších rozhodnutí jeho života. „Bylo to pro mě nejdůležitější rozhodnutí v životě. Rozhodl jsem se nepřestat a jezdil jsem z nemocnice na závody, s minimem tréninku, bez fyzičky, a i přesto se mi povedlo se nominovat. Díky tomu jsem si uzavřel svůj první život. Na start na OH nikdy nezapomenu, protože to pro mě daleko přesáhlo hranice sportu a posunulo to mou psychiku na jiný level.“
Jenže každý příběh má svůj zlom. A i jeho sportovní cesta musela skončit. „Pak jsem ale musel skončit a neměl jsem nic, protože judo pro mě bylo všechno a nikdy jsem si nepřipustil, že bych někdy skončil. Bylo mi 27 let a musel jsem začít budovat vše od nuly. Bylo to náročné, ale vlastně velká zábava, a ta nová výzva mě naprosto pohltila.“ Emoce, které v sobě nesl, byly tak silné, že sportu dlouho nemohl ani přihlížet. „Asi patnáct let jsem se ale na judo nemohl dívat ani v televizi, protože se mi hrnuly slzy do očí. I dnes se cítím v srdci jako judista, a to mi nikdo nikdy vzít nemůže.“
A právě tahle zkušenost, ztratit všechno, co člověka definovalo, a najít nový sen, je přesným otiskem tématu filmu Neporazitelní. „Nejdůležitější je jít za svým snem. A když o něj člověk kvůli čemukoli přijde, najít si nový. V životě je nejdůležitější motivace, protože bez ní se věci dělají napůl.“ Tohle je ve filmu Neporazitelní jasně patrné. „Všichni na něm dělali srdcem a s velkou motivací. Toho si cením nejvíc, ať už ho filmová či divácká obec přijme nebo ne,“ uzavírá Jákl.
Neporazitelní čerpají inspiraci ze skutečných příběhů českých para hokejistů a atmosféry mistrovství světa v Ostravě, události, která změnila vnímání para hokeje v celé zemi. Stadion tehdy praskal ve švech, lidé stáli fronty až ven, a když hrozilo, že nestihnou začátek zápasu, pořadatelé je pustili dovnitř zdarma. A stalo se něco, co sportovní svět nepamatuje, diváci se po zápase vraceli a dobrovolně dopláceli vstupné, protože je výkon českého týmu hluboce zasáhl. Právě tahle obrovská dávka emocí, autenticity a české sounáležitosti vytváří srdce filmu.
Neporazitelní nejsou jen dramatem o sportu. Jsou příběhem o lidech, kteří měli důvod skončit“, ale neskončili. Jáklova vlastní cesta dává Neporazitelným další rozměr, příběh o tom, že když vás život zastaví, neznamená to konec. Někdy je to jen začátek jiného příběhu.
, Martina . 2025. PETR JÁKL MÁLEM SKONČIL NA VOZÍČKU. Vychytané.cz. [Online] 29. 12. 2025. [Citace: 16. 1. 2026.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=14806. ISSN 1802-2677. link na článek: http://clanky.vychytane.cz/PETR-JÁKL-MÁLEM-SKONCIL-NA-VOZÍCKU
