V našem dalším rozhovoru, jsme vyzpovídali poprvé veřejně další členku naší Djs crew, kterou je Ronica. Velmi příjemný rozhovor, kde se o charismatické a v mnoha směrech nadané Veronice dozvíte zajímavé věci, kromě jiného i proč se jí říká MUMU, jak to má s herectvím, proč vlastně začala hrát, nebo koho na naší scéně uznává.

Přidat na Facebook

Rozhovor vyjde v upravené verzi také v časopise Help Music, který naleznete na stáncích jako přílohu Deníku již ve čtvrtek 5.5.2016! Mizí rychle, buďte i vy rychlý s jeho koupí.
Příjemné počtení.

Chystali jste se někdy na taneční akci, která Vás zaujala nejen svým obsazením, ale i grafikou letáku? Pokud ano, mohli jste klidně koukat na flyer, který dělala právě Weronika a Dj Ronica v jedné osobě. V tomto díle naší rubriky, jsem vyzpovídal další členku Vychytane.cz Djs Crew, velmi nadanou osůbku naší elektronické scény, na kterou přispívá nejen jako skvělá Djka, hrající převážně techno, ale i jako grafička, věnující se párty grafice.

Ahojda Veru, předem děkujeme, že sis našla ve svém nabitém programu kousek času na naši rubriku a můžeme Tě vyzpovídat. Představíš se čtenářům? Kde se vzala Ronica? Jak dlouho hraješ a proč vlastně Djing? Co může člověk očekávat na akci, když si přečte v line-upu i tvé jméno?

Zdravím Tě Péťo i všechny čtenáře a děkuju za pozvání k tomuto rozhovoru. Jak už si v úvodu zmínil, jsem umělecky založený tvor a již od malička mě vše spojené s výtvarným nebo hudebním uměním bavilo a zajímalo. 7let klavíru, pěvecký sbor nebo pár soutěží s taneční skupinou, hodnotím jako slušný hudební základ, za který jsem vděčná a můžu s klidným srdcem říct, že o hudbě jako takové něco vím. Celá moje rodina byla hudebně založená a v tomhle směru nás doma podporovali. Ségra hrála na klavír a flétnu, brácha si vybral kytáru a dávno přede mnou se též pokoušel o kariéru dje (hardstyle a schranz). Ronica, ta vznikla teprve nedávno, přibližně před třemi lety a celé to odstartovala ještě s Mumu. Záře reflektorů a vůbec celý to prostředí okolo pódií včetně djs mě přitahovalo snad od základky. No vážně, už tenkrát jsem byla tajně zaláskovaná do jednoho dje, co u nás ve městě hrál odpolední piškotétky (smích), stejně tak i dva z mých předchozích vztahů, které považuji za vážné, byly s klukama z branže. Já k těm djs vždycky tak nějak vzhlížela a působili na mě vznešeně, až do doby, kdy jsem zakotvila tady v Praze. První roky mi to chvíli vydrželo, ale když člověk začne pronikat čím dál tím víc do prostředí taneční scény a poznávat místní djskou “špičku”, tak zjistí, že jednodušší je, se djkou stát, než s djem si rande dát (smích).

Začínala jsem doma na starých American Audio, a i když někteří kamarádi djs byly hodně skeptičtí k těmto mašinkám, nakonec posloužili víc než dobře. Pak přišla první nabídka pravidelných nedělních dýchanků v pražském Alibi music baru a chvíli na to i v Pekelným baru. Styly House, Progressive a Tech-House mě ale přestaly dostatečně hudebně uspokojovat a aniž bych to jakkoli hrotila, zakotvila jsem v hudbě mých prvních protančených mejdanů, kdy Techno byla jasná volba. Nikdy nezapomenu moje první Svojšice, Summer of Love, Orion hall nebo Apokalypsu a sbírky CD z Tripmagu a proto mě za poslední dva roky neuslyšíš jinde, než na techno akci, nebo alespoň zakončit mejdan nadupaným techno setem.



A proč se Ti říkalo, nebo stále říká „MUMU“?

Ach moje milovaná Mumu. Tak s touhle přezdívkou jsem se přistěhovala do Prahy rovnou z řecké říše, kam jsem odjela pracovně v době Olympijských her (2004) a plánovaný 3týdenní pobyt se mi lehce protáhl na 6let (smích). Původně byla Mumu malá plyšová kabelka kravička koupená na Rhodosu, kterou jsem měla do práce na to nejnutnější. Jednou jsem ji v práci zapoměla a chtěla ji od mé tehdejší kolegyně a spolubydlící přivézt domu. Holčina z Moldávie, co neuměla řecky ani dobře anglicky, a když jsem se snažila jí po telefonu vysvětlit, o co ji prosím, najednou zapištěla do sluchatka “oooo you want your Mumuuu” … celý to následně způsobilo řetězovou reakci mezi lidma v práci a okolí, že z pojmenování kabelky jsem zanedlouho byla Mumu taky. Od tý doby se navíc moje stádo “kravin” začalo rozrůstat a v čechách si samozřejmě vysloužilo i velmi výstižný název Mumuland (smích). Když jsem pak nastupovala za djský pult, tak nebylo co řešit a byla jsem Djka Mumu, jenže dej pak tohle jméno přečíst někomu z ciziny, kdo tě nezná, kdo tohle přezdívku nikdy neslyšel a zjistíš, že je z tebe najednou MjuMju a další zkomoleniny. Takže Djka Mumu sice skončila, ale jinak jsem Mumu pro spoustu lidi dodnes. Navíc celý to djský přejmenování z Mumu na Ronicu přišlo právě v době, kdy jsem se našla v technu, tak uznej sám, že Ronica techno dj zní podstatně líp než Mumu (smích).

Jako Djku Tě mám velmi rád, ale přeci jen v tom grafickém světe teď taky hodně vynikáš. Kde se v Tobě vzal tak obrovský talent právě na grafiku? Kde bereš nápady, inspiraci a proč je s Tvou prací spokojeno stále více lidí?

Ono to na sebe krásně všechno navazuje. Jak jsem na začátku řekla, nejen hudební základ mám od malička, ale i výtvarné umění bylo ve mně rozvíjeno už od dětství. Celou základku jsem chodila na výtvarku do ZUŠ a po úspěšném složení talentových zkoušek na střední, jsem studovala obor Návrhářství a modelářství oděvů. Tohle mé druhé umělecké Já ve mně pak spalo do doby, než se objevila moje nynější láska a moje všechno, Bedřich (grafik Ciggi design). On byl ten, který mě vše okolo grafiky naučil, který mi ukázal, že se dá výtvarný talent využít i jinak, než jen s tužkou v ruce a že i bez grafické školy může být člověk úspěšný, když chce. Ať si říká kdo chce co chce, ale všechno je jen o tom, potkat na životní cestě ty správný lidi, kteří Vás nasměrují, nebo probudí to, co ve Vás dřímalo, nebo jste ani netušili, že ve Vás může být a už záleží na každém jedinci, jak tyhle příležitosti promění. Takhle to bylo i u mě a Bedy, kterému jsem za to moc vděčná a děkuju za svatou trpělivost (smích). Pak už to bylo jen a jen o hodinách strávených u počítače a zdokonalování se ve všech grafických programech, což dělám neustále. Inspiraci sbírám všude možně, záleží na druhu zakázky a požadavku klienta. Někdy mám volnou ruku, někdy dostanu téma. Pokud se jedná o párty grafiku, tam většinou s inspirací problémy nemívám, pač je to spojeno i s tou hudbou, ve které se pohybuji, ale pokud se jedná o zakázky mimo párty svět, tak jsem kolikrát schopná i hodiny brouzdat po internetu a shánět informace na dané téma, než vůbec začnu tvořit. Třeba teď jsem dělala prezentaci pro klienta, který se zabývá těžbou a zpracováním opukového kamene, což pro mě jako ženskou, je úplně mimo mísu. Byl to oříšek, ale poprala jsem se s tím statečně a klidně ti teď z fleku můžu říct o historii těžby opuky, dochované stavby u nás nebo co si můžeš z opuky nechat udělat do bytu či na zahrádku (smích). Je to takové neustálé vzdělávání se. Nedělám grafiku jen tak, aby to dobře vypadalo, nebo že mi bude zakázka zaplacena, ale aby to co vytvořím, mělo nějaký smysl a vím, proč jsem to tak navrhla.



Aktuálně jsi členka Vychytane.cz Djs Crew, bandy talentovaných umělců, které spojuje stejná láska a nadšení k taneční hudbě. Jak ty vidíš takové členství? Myslíš si, že je pro Dje lepší, když si vše řeší sám, nebo když je členem nějaké takové crew?

Pokud se jedná o bandu, která už má vybudovanou nějakou tradici a jméno na scéně elektronické hudby a je o její dje zájem, tak to rozhodně není na škodu a vidím to jako velké plus, hlavně pro začínající talenty. Obzvláště v dnešní době, kdy je, nebo kdy chce být každý druhý dj. To se těžko sám člověk protlačí doma z obýváku bez kontaktů, nebo příležitostí si někde zahrát a ukázat se. Já osobně jsem velice ráda, že jsi mě do bandy vzal a děkuju, protože díky tomu jsem si poprvé zahrála třeba v Paláci Akropolis, na který už dnes nedám dopustit a kam se na každý další hraní nejvíc těším.

Máš nějaké hodně peprné zážitky z akcí, kde jsi hrála? Je něco, co prostě musí naši čtenáři vědět, protože to, jak se říká: „nevymyslíš“?

Teď mě nahned nic konkrétního nenapadá, ale vím, že kolikrát jsem se vrátila z mejdanu a ještě celý týden jsme se doma s přítelem museli smát, co že se to zase přihodilo. Klasikou jsou stylové písně na přání na menších akcích, nebo v Pekelným baru, kde za pultem kousek ode mně sedí pravidelně můj drahý s notebookem a pracuje, lidí se chodí ptát na přáníčka k němu….holt dnes už je pro lidi dj ne ten, kdo má sluchátka na uších, ale ten, kdo má rozsvícený jabko. A pak se mi párkrát poštěstilo, že si někdo spletl djský pult s barovým a chtěl si u mě objednat pivko (smích).

Já o Tobě vím, že kromě všeho zmíněného, jsi bývala také tanečnice, hosteska a v neposlední řadě i herečka. Sám jsem tě zahlédl v jednom českém kriminálním seriálu a v úspěšném českém filmu Kobry a Užovky. Jaké to je okusit i takovýto svět? A jak ses k tomu vlastně dostala?

Já se vždycky musím smát při tom označení herečka, jelikož ty moje miništěky sem tam někde, to se snad ani za herectví označovat nedá, ale budiž tedy (smích). Každopádně mít tu čest zahrát si s Bolkem Polívkou, Ondřejem Vetchým, nebo s božským Kájou Gottem, to jsou vzpomínky k nezaplacení a každá zkušenost se hodí. Celý se to roztočilo, když jsem byla seznámena s Mirkou Hýžíkovou, která vede castingovku a nechala se k ní do agentury zapsat. Když mi Mirka volala, nebyly to pozvánky na castingy, ale rovnou, že si mě některý z režisérů vybral. S Janem Hřebejkem jsem natáčela dokonce třikrát a mojí miniroličce v Kobrách a Užovkách určitě předcházel seriál Čtvrtá hvězda, kde jsem byla k vidění a na kterém se podílel i pan režisér Prušinovský.

Představ si, že můžeš jet kamkoli na světě postavit svou vlastní stage, monster stage, s neomezeným rozpočtem. Kde by to bylo a kdo by tam hrál?

Nooo, tak to je otázka, nad kterou už jsme se s miláčkem párkrát pobavili, když ti sem tam prolítne ušima reklama s André Miliardářem na ty Euromilióny. To ani člověk nemusí moc přemýšlet a máme v tom u nás doma jasno (smích). My bychom určitě nikam nejezdili, ani bychom to nepořádali. Peníze by od nás dostal zkušenější v oblasti pořádání fetivalů Džejár, který by tady v ČR uspořádal mejdan takových rozměrů s hlavním techno line upem, co je k vidění a slyšení jen v zahraničí na Time Warp (Německo) nebo Awakenings (Holandsko).



Máš nějaké svoje vlastní eventy, o které se staráš jen Ty? Jsou nějaké pravidelné akce, kde Tě můžou lidé potkávat? A kde Tě uslyšíme v nejbližší době?

Vzhledem k tomu, že mám s akcema zkušenosti jako řadový návštěvník, následně jako djka a do zákoutí příprav můžu nahlédnout i díky spolupráci několika pořadatelů s naší reklamkou ve které působím, tak by mě nikdy nenapadlo, že bych se kdy chtěla pokoušet o vlastní, byť i malý event. Když nebudu počítat finanční stránku věci, tak bych na to ani neměla čas, ani bych to nedávala psychicky, jelikož jsem perfekcionistka a trémistka v jednom, což je ta nejhorší kombinace (smích). Pravidelně mě můžete slyšet v Pekelným baru na Andělu, kde minimálně jednou měsíčně vystupuju, tu a tam v Paláci Akropolis na Moon:Sherry, nebo na akci Stardust djane edition. A v nejbližší době musím určitě vyzdvihnout květnové warm-upy na festival Svojšice, kdy zahraju hned na třech, a to 13.5. v Kutné hoře, 20.5. v Pardubicích a 28.5. v Praze ve Stormu společně se Sebastian Legerem, jako hlavním hostem tohoto warm-upu.



Je někdo na naší scéně, koho opravdu uznáváš, za to co dělá, jak to dělá, nebo je někdo, kdo Ti tady chybí, třeba z důvodu že svých aktivit již nechal?

Těch lidí je na naší scéně celkem dost, které obdivuju a vážím si jich, že bych nerada někoho vynechala. Ale z těch nej nej jmen jsou to určitě Džejár za to, co dokázal na Svojšicích, Michael J za jeho postoj k technu, Subgate za jeho produkci, Golpe je ukázkou, že když člověk chce, tak to jde dotáhnout až na stage Awakenings, stejně jako trancový Reorder, který cestuje po celém světě. Dj Beck, za to jak si plní svoje sny, ale nezvedá se mu z toho nos do nebeských výšin, Ravic nebo JB&Flesh jsou djs, kteří mě nesmírně fascinují za mixem a takhle bych mohla jmenovat dál a dál…opravdu je těch lidí hodně



Jaké máš plány na léto? Chystáš se někam?

Jestli myslíš na dovolenou, tak tu zatím naplánovanou nemáme a pokud nějaká dopadne, tak určitě až v druhé půlce srpna, pač celý červenec se mi rýsuje víkendová rekvalifikace na další z mých velkých koníčků, ale o tom až po tom a z hudebního soudku mám něco v rukávu, co chystám, ale zatím je to v procesu příprav. Stačí mě sledovat na mojí FB fun page Ronica, nebo soundcloudu a vše se dozvíte začátkem léta.

Ptal se:
Petr Wacko / Vychytane.cz / Help Music v dubnu 2016

Missquire
(Michaela Chovancová)
neděle 1. 5. 2016 18:30

Chovancová, Michaela. 2016. Rozhovor: RONICA - další silný článek naší crew!. Vychytané.cz. [Online] 1. 5. 2016. [Citace: 2. 5. 2025.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=10226. ISSN 1802-2677.
link na článek: http://clanky.vychytane.cz/Rozhovor:-RONICA---dalsi-silny-clanek-nasi-crew!